člen České hiporehabilitační společnosti

Canisterapie

Canisterapie - obrázek

Canisterapie - obrázek

Někdy z úst našich hostů i přátel slyšíme, že to u nás vypadá jako ve psím útulku. Pejsci podobně jako koníci výrazně pomáhají zlepšovat psychický i fyzický stav klientů. Rozhodli jsme se tedy v následujícím textu přiblížit všem zájemcům podstatu canisterapie, pro kterou jsou někteří z našich pejsků speciálně připravováni.

 

Podstata všeho vychází ze slov „Canis – pes a terapie – léčení“. Canisterapie je léčba lidské duše psí láskou (L.Gajdová). Canisterapie je způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka.

Ve světě se canisterapie rozvinula převážně v 50-tých letech 20. století. U nás se boomu dočkala po roce 1990. Sociologové si totiž před lety všimli, že péče o domácí zvířectvo zvýhodňuje nejen životní styl, ale i zdravotní stav venkovanů ve srovnání se stejně starými občany ve městech. V dnešní době se canisterapie používá především k řešení problémů psychologických, citových, sociálně integračních aj. Canisterapie je jednou ze složek zooterapie, která se provádí i s jinými zvířaty, např. s kočkami, králíčky, morčaty apod.

Canisterapie může být skupinová nebo individuální, vždy záleží na konkrétní potřebě klienta. V žádném případě nelze vypustit psa do skupinky dětí či babiček a dědečků a za hodinu, když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů. Jedná se pro pejska o velmi náročné a vyčerpávající cvičení. Zvláště v případě, že pracuje s tělesně i mentálně postiženými dětmi. Pejsek by nikdy neměl setrvával v zařízení až do úplného vyčerpání. Pokud jsou tato pravidla dodržována, pejsci navštěvují zařízení rádi a vyhledávají kontakt s dětmi a dospělými, aby si s nimi pohráli a pomazlili se.

K dovednostem canisterapeutického pejska patří:

  • splnění povelů poslušnosti (např. přivolání, posazení, odložení)
  • aportování předmětů a jiné hry
  • trpělivost při dotyku pacienta, setrvání v pozici
  • upozornění člena rodiny nebo personálu na nestandardní chování jednotlivce.

Kde se canisterapie využívá?

 

Mentální postižení - v této oblasti napomáhá canisterapie u dětí (s různým stupněm mentálního postižení) k udržení jejich delší pozornosti. Canisterapeutický pes je nápomocen při rehabilitačním cvičení, a to speciálně při nácviku a rozvoji hrubé a jemné motoriky a uvolňování spasmů atd. Hrou s pejskem se rozvíjí u dětí motorická činnost a podporuje se a rozvíjí fantazie. Pejsek napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany a jistoty a je to důvěrník, kamarád a věrný společník.

Tělesné postižení - u tělesného postižení je canisterapie využíváno především k rehabilitaci. Pejsek motivuje postiženého ke cvičení, je zdrojem ke zlepšení komunikace s okolím. Při starosti o pejska se odvede pozornost od vlastních potíží. Důležité je, že pejsek prolomí bariéry osamělosti.

Smyslové postižení – u smyslového postižení např. u nevidomých, je využíváno jak psů asistenčních (viz. Pomocné tlapky) tak i psů canisterapaeutických. Pejsek varuje před překážkami či nebezpečím a tím dodává pocit bezpečí v davu. Je to kamarád a společník, který snižuje strach a stres z neznámého prostředí.

U sluchově postižených je také využíván jak pes asistenční tak pes canisterapeutický. Pejsek zvyšuje nezávislost postiženého, dokáže ho varovat před překážkami či jiným nebezpečím, zvyšuje soběstačnost a sebedůvěru postiženého.

Autismus - u autistických dětí je canisterapie velmi důležitá především pro jejich styk s okolním světem. Pejskové plní roli určitého prostředníka mezi lidmi a okolním světem a přispívájí k jejich duševní rovnováze, snižují pocit osamění. Prostřednictvím pejska lze dosáhnout zlepšení projevů artismu.

Epilepsie - pro osoby trpící epilepsií je canisterapeutický pes uklidňujícím faktorem a může být nápomocen při snížení záchvatů, dodává pocit bezpečí, svobody a volnosti. Někteří pejsci dokáží vycítit blížící se záchvat a varovat postiženého.

Psychologická a psychiatrická onemocnění – u těchto onemocnění napomáhá pejsek ke zlepšení komunikace mezi pacienty a ošetřujícím personálem. Pejsek je objektem péče a tím odvrací pozornost od pacientových psychickým potíží. Dochází ke snižování pasivity, apatie a otupění. Pejsek je také velkým pomocníkem při léčbě drogových závislostí a je také využíván jako pomocná léčba u týraných a zneužívaných dětí.

Logopedie - v logopedii pomáhá canisterapeutický pes při nácviku správné výslovnosti a pomáhá také při rozšiřování slovní zásoby.

Geriatrie – velice důležitým oborem, kde je canisterapie užitečná a kde se jí hojně využívá. Zvířata totiž mohou starým a opuštěným lidem nabídnout nejen přátelství, lásku, pocit vzájemné potřebnosti, ale i respektování. Pozitivní úloha zvířete spočívá nejen ve schopnosti zastoupit chybějící úzké mezilidské vztahy, ale i v popudu k pravidelnému pohybu a nabídce prožívání slasti v zanedbávané hmatové stimulaci – to je možnost se se zvířetem pomuchlat, pomazlit a vzájemně se přitulit. Pejsek dává také svému pánovi určitou jistotu a věrnost ve vztahu k němu, zvyšuje pocit bezpečí a napomáhá ke zmírnění pocitu osamění, žalu a bolesti při ztrátě životního partnera. Je dobrým prostředníkem k lepší komunikaci a navazování kontaktu s okolím, dokáže vyburcovat z nostalgie a deprese. Pes nerozlišuje podle vizáže či onemocnění, ale podle vnitřních hodnot.

Co je to polohování?

Metoda polohování existuje ve fyzioterapii už dlouho, konkrétně od 50.let 20. století. Vychází z principu, že pokud se pacient sám nemůže pohybovat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin, uvolnili blokace, procvičili a protáhli svaly a umožnili další rozvoj pohybu. U klientů, jejichž těla jsou v křeči nebo nepohyblivá, není možné cvičit, ale pouze pacienta uložit na určitou dobu do určité polohy (na bok, na záda, zkřížit nohy, natáhnout a podložit paži apod.).

Kvalifikovaný fyzioterapeut ví, jak může klientem manipulovat a jaké cíle tím sleduje. A právě v hlavách fyzioterapeutů se zrodila myšlenka zapojit do polohování psy a položit je vedle klienta tam, kde normálně leží podpůrné polštáře. Role fyzioterapeuta je proto při polohování se psy nezastupitelná.

 

Speciálně trénovaného psa na tuto techniku „přikládáme“ pokud možno k odhaleným částem klientova těla, které chceme stimulovat = prohřát, uvolnit, aktivovat, aby si je klient uvědomil. Pes má fyziologickou tělesnou teplotu oproti člověku o cca 1,5–2 °C vyšší. Největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi (spasticita) nebo třesem. Polohování je pro psa velmi namáhavé, nemělo by trvat déle než 15–25 minut v kuse.

Polohování a jeho výsledky

Při polohování dochází k viditelným a prokazatelným fyzickým zlepšením. Je velmi obtížné přimět postižené dítě, že musí procvičovat svaly na rukou. Stejné dítě, v přítomnosti pejska, je nejen ochotno bez pobízení cvičit, ale hází mu samo míček, natahuje se, aby ho pohladilo, rozevírá dlaň, aby cítilo jeho srst, když se s ním mazlí.

Děti, které jsou velmi pohybově omezené, se dokáží za psem i plazit nebo lézt po čtyřech, aby se ho alespoň dotkly. Dokonce ty děti, kterým chybí polykací reflex a které jsou normálně krmeny sondou přímo do žaludku, začnou při polohování slinit a mohou pak přijmout potravu standardním způsobem.

Autisté v přítomnosti pejska dokáží navázat kontakt s okolním světem a dokáží s ním i částečně komunikovat, atd.

O prokazatelných výsledcích působení polohování a canisterapie, bychom tady mohli mluvit ještě dlouho… Každý, kdo měl příležitost a mohl tuto metodu vidět na vlastní oči, nemá pochyb o tom, že funguje výborně.

Jakýkoliv, byť i jen nepatrný náznak zlepšení, který můžeme pozorovat u našich klientů, přináší obrovskou a nepopsatelnou radost a chuť do další práce, jak nám tak především pejskům.

Výrazné úspěchy canisterapie jsou zaznamenávány především u dětí s mozkovou obrnou (DMO). Pejsek je k postiženému přikládán, klient vnímá jeho živočišné teplo a hebkost. Děti postižené DMO trpí spazmy - křečemi svalstva, které v průběhu polohování vymizí. Svaly se totiž od psa nahřejí, uvolní, a postižený klient pak může začít zvládat cviky, které jsou pro něj jindy jen velmi obtížné. Hlavním důvodem, proč dojde k uvolnění svalstva je teplo. Pes má teplotu o jeden stupeň Celsia vyšší než člověk, což je pro klienty, kterým se určitá část špatně prokrvuje velice přínosné. Například při hlazení srsti, zvedání uší, chytání ocasu či tlapek procvičují i jemnou a hrubou motoriku. Klient však nereaguje jenom na jeho teplo, ale také na rytmus jeho dechu a tepu. Rytmus dechu je tedy nástrojem k uvolnění. Mnoho dětí po DMO je slepých nebo mají jiné oční vady, a pro takové klienty je obrovským stimulem dotek srsti, neobvyklý přirozený psí pach, dotek studeného a mokrého čenichu a naopak teplý, mokrý jazyk psa. V této kombinaci je pes opravdu jedinečný.

 

Pamatujme si:

 

  • canisterapie zlepšuje nejen náladu (všichni jistě víme, že pes dokáže spolehlivě vyvolat dobrou náladu)
  • neexistuje jedno nejvhodnější plemeno psa. Mohou to být pouliční křižovatky i majitelé titulu „von“….
  • u autistů se účinky projeví po velmi dlouhé době
  • rychlý účinek má u seniorů, kteří nechtějí komunikovat s okolím
  • u dětí s lehčím mentálním postižením je zřetelný  pokrok v učení – prostě se učí společně se psem, mají větší motivaci
  • při kontaktu se psem se člověku snižuje krevní tlak a zvyšuje hladina hormonů štěstí

 

Naši psí terapeuti:

 

LESLIE - certifikovaný pes pro canisterapii 

ORI - certifikovaný pes pro canisterapii (IN MEMORIAM)

BETTY - certifikovaný pes pro canisterapii

KARLA - certifikovaný pes pro canisterapii

BERNIE - ve výcviku

ADAR - ve výcviku 

 

Ukázky canisterapie v praxi najdete:

Canisterapie ve stacionáři:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Hipocentrum_Pa-Ja_Canisterapie_ve_stacionari_2012

a v albu č.75:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Hipocentrum_Pa-Ja_fotky_od_nasich_pratel

 

-------

(zdroj informací: článek F.Lukeše v Karlovarském deníku, www.canisterapie-zlin.cz, www.canisterapie.cz, Wikipedie)

20.03.2012 13:35:13
hipopaja
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Editace stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one