člen České hiporehabilitační společnosti

odesli2013HPC.jpg
 

 

Je „13" šťastné číslo? Někdy asi ano, ale v našem případě to hned zpočátku roku neplatí. Naše radost ze strakatého jehňátka vzácné ovce Jákobovy trvala jen několik málo dní, nebylo natolik silné, aby zdárně prostálo zimní období. Další smutnou událostí byla 14.2. nešťastná smrt všemi milované srnečky Berušky, která doplatila na útěk z bezpečí ohrady. Do psího nebíčka se 10.3. náhle vydala také setřice Bára, která své bezstarostné mládí prožila s paničkou Marcelou v Hipocentru. Pokaždé se strašně těšila, až se ponoří do bahenního jezírka ve výběhu nebo bude číhat na kočičky. Náš tým na canisterapii přišel 21.3. o skvělou terapeutku a neúnavnou „tenisákovou" nadšenkyni Bettynku, která nepřežila veterinární zákrok.Vzpomínkové album:

Betty: http://laurena.rajce.idnes.cz/BETTY_2008_-_21.3.2013

Bára: http://laurena.rajce.idnes.cz/BARA_9.3.2005_-_10.3.2013/

 

Je „13" šťastné číslo? Někdy asi ano, ale v našem případě to hned zpočátku roku neplatí. Naše radost ze strakatého jehňátka vzácné ovce Jákobovy trvala jen několik málo dní, nebylo natolik silné, aby zdárně prostálo zimní období. Další smutnou událostí byla 14.2. nešťastná smrt všemi milované srnečky Berušky, která doplatila na útěk z bezpečí ohrady. Do psího nebíčka se 10.3. náhle vydala také setřice Bára, která své bezstarostné mládí prožila s paničkou Marcelou v Hipocentru. Pokaždé se strašně těšila, až se ponoří do bahenního jezírka ve výběhu nebo bude číhat na kočičky. Náš tým na canisterapii přišel 21.3. o skvělou terapeutku a neúnavnou „tenisákovou" nadšenkyni Bettynku, která nepřežila veterinární zákrok.Vzpomínkové album:

Betty: http://laurena.rajce.idnes.cz/BETTY_2008_-_21.3.2013

Bára: http://laurena.rajce.idnes.cz/BARA_9.3.2005_-_10.3.2013/

 

Betty se stala matkou - obrázek

Betty se stala matkou - obrázek

Potom, co i přes neuvěřitelnou celodenní aktivitu začala Bettynka tloustnout a nalévaly se jí cecíky, bylo zřejmé, že ta černá koule, která každého příchozího otravuje házením tenisáku, se stane maminkou. Podle našich informací měla být kastrována, takže jsme hrátkám se psy nepřikládali moc pozornosti. Z hrátek se nakonec vylouplo 12 krásných a silných štěňat různých barev. Jeden pejsek, všichni ostatní jsou holky. Tatínkem se zdá být náš krasavec Bernie, ale není vyloučeno, že nakonec bude tatínků více. To ukáže čas. Betty zvládla porod na výbornou, bez jakýchkoliv komplikací. Je dobrou maminkou, ale ne tou nejlepší. Svou vášeň v nošení tenisáků kvůli svým dětem neopustila. Jakmile se jí naskytne příležitost vyběhnout od mrňat, která by jen pila, lítá bez přestání tam a sem za míčkem. Maximálně jim do pelíšku hodí plyšovou atrapu (asi pandu), aby se jim tolik po mamince nestýskalo…

Psí osudy - obrázek

Psí osudy - obrázek

Ne všichni pejsci, kteří si u nás užívají spokojený život, ho od narození hezký a jednoduchý měli.  Své by mohla vyprávět postarší žlutá fenečka trpasličího pudlíka Bábina. Získali jsme ji na dožití. Pravděpodobně byla dříve jakousi „továrnou“ na štěňata a když zestárla, měla být jako nepotřebná utracena. Další pohnutý psí osud má černá fenka, kříženka Keisy. Bezcitný neznámý člověk ji přivázal na nedostupném místě u stanovické přehrady a ponechal svému osudu. Naštěstí si jí všiml porybný, který kontroloval břeh, a přivedl k nám. Další tři noví pejskové – dva naháči Kája a Mia (Míša) a jack russel teriér Dýno (Jack), které máme od října, naštěstí nic tak krutého neprožívali. Dostali se k nám kvůli tomu, že jejich páníčkové zestárli a nemůžou se jim dále věnovat.

Alfons se představuje - obrázek

Alfons se představuje - obrázek

Pro naši minizoo jsme získali atraktivní přírůstek – berana Alfonse a jeho družku, vzácné ovce Jákobovy. Toto plemeno je starší než tři tisíce let a pochází ze Sýrie. Jeho přesný původ zůstává nezodpovězen. Do Anglie se dostaly asi v 18. století a  chovaly se jako rarita v parcích a na farmách. Z Velké Británie se plemeno rozšířilo do dalších zemí, Českou republiku nevyjímaje. Samci mají na hlavě 4 nebo 6 rohů, zatímco samice 4 nebo 2. Nebyli chováni pouze pro vlnu, maso a kůži, ale plnili funkci domácích mazlíčků a také ochranářů majetku zemědělců před zloději a vandaly.

Beruška - obrázek

Beruška - obrázek

Od půlky srpna 2012 máme další zajímavý přírůstek do naší minizoo - několikaměsíční srnečku Berušku. Opět se potvrdilo, jak nebezpečné pro mláďata a nezodpovědné od lidí je, když na srnčí miminka v lese nebo v  trávě sahají v domnění, že jsou opuštěná. Apelujeme tímto i na vás - nedotýkejte se v přírodě srnčátek, pokud se zdají být opuštěná. Jejich maminka je poblíž a sama si je najde a odvede do bezpečí. Pokud ucítí lidský pach, mládě odvrhne a to je může být odkázáno na smrt. Ideální není ani následná výchova od lidí, zvíře se většinou nedokáže v dospělosti vrátit do přírody, ztrácí základní instinkt a strach ze člověka. Navíc srnečci v letech, kdy jsou dospělí, mohou se stát agresivními i vůči svým zachráncům.

Věříme, že naše Beruška vše prostojí. Dobře zvládá náhradí krmení s lahve, je nebojácná a s každým se přátelí. Tak hodně štěstí do dalších dní, ať nám děláš radost.

ANTARES – kůň pro zlatého boha - obrázek

ANTARES – kůň pro zlatého boha - obrázek

V půlce července 2012 se naše stádečko rozšířilo o příslušníka vzácného plemene Akhal Teke. Výjimečnost hřebce Antarese vám přinášíme prostřednictvím webu Sdružení Lakmus Teke Star, farmy Kvaštov u Sedlece – Prčice, okr. Benešov, odkud pochází.

 

První fotky Antarese u nás: http://laurena.rajce.idnes.cz/Antares_26.7.2012/


Historie akhaltekinských koní

Jedná se o  jedno  z  nejstarších  plemen.  Akhaltekinští koně  jsou nejčistšími potomky Íránského a Perského koně. Odolnost, vytrvalost a tvrdost, to jsou vlastnosti, díky nimž přežili tvrdé podmínky života v poušti. Pohyb na dunách vytvořil u akhaltekinských koní specifické příjemné chody, díky nimž jsou dnes velmi žádaní na drezurních kolbištích. Kořeny rodokmenu akhaltekinského plnokrevníka sahají do období 2 - 3 tisíc let před naším letopočtem. V dnešní době se akhaltekinští koně chovají především v Turkmenistánu, v Rusku, Uzbekistánu a chov se rozšiřuje i do USA a Evropy. Celkový současný počet je odhadován na 6000 ks. Samotný Turkmenistán pak koně prohlásil národním bohatstvím, uvalil embargo na jejich vývoz a pokud je neprodává za milionové hodnoty, tak ze země mohou pouze jako vládní dar hlavě jiného státu např. anglické královně.

Akhaltekinský kůň vyniká osobitým kouzlem, exteriérem a typem. Typické vnější znaky jsou - střední hlava rovného profilu, štíhlá v nose, velké, výrazné oči, větší pohyblivé uši. Krk je dlouhý, štíhlý, rovný, nízko nasazený, kohoutek vyšší, prsa ne příliš široká, rovněž hrudník není zvlášť hluboký. Hřbet je delší, dlouhá pánev pevně nasazená. Končetiny delší, štíhlé, úzce postavené, větší kopyta. Srst krátká, přiléhavá, lesklá, kůže jemná. Barva srsti je různá, nejcennější je plavé zbarvení s nazlátlým leskem. Jeho psychika je ovlivněna specifickým vztahem k člověku. Je oddaným, citlivým a moudrým společníkem. Každý  kůň  byl  vychováván  samostatně  od  útlého  věku  a byl  krmen pouze z ruky svého pána. Od otce k synovi se předávalo tajemství jeho chovu se jmény rodových linií. Vlastnit koně této rasy patřilo k vnějším znakům bohatství a moci. Kouzlu těchto překrásných koní propadli i takoví slavní muži jako Alexandr Veliký, Čingischán, Dáreus i Marco Polo. Pro svou krásu byl nazýván slunečným zlatým, nebeským a jeho cena se rovnala jeho váze ve zlatě. Patřil vždy k nejvzácnějším darům sultánům a králům. Mezi jinými koni vyniká exotickou krásou, vytrvalostí, rychlostí a oddaností k člověku.

Slavní akhaltekinští koně:

Asi nejznámější zkouškou vytrvalosti akhaltekinských koní byla jízda z Ašchabádu do Moskvy v roce 1935, dlouhá 4.128 km, z toho 360 km pouští. Trvala 84 dní. Takovou zátěž by žádné jiné plemeno nepřežilo. Jízdy se zúčastnil i hřebec Arab, jemuž se v roce 1945 narodil potomek, hřebec Absent. Ten se stal v roce 1960 olympijským vítězem v drezuře na OH v Římě. O čtyři roky později získal bronzovou medaili na olympiádě v Tokiu a ještě v roce 1968 se na OH v Mexiku umístil jako čtvrtý. Zúčastnit se tří olympiád je u koně unikát, pro toto vše a navíc pro svou neobvyklou krásu a povahu je Absent nazýván Koněm století. V 80. letech minulého století úspěšně reprezentoval akhaltekinské plemeno hřebec Perepel, držitel světového rekordu ve skoku do dálky (8,78 m). Z koní v současnosti si sklízí úspěchy klisna Galambija, mistryně Ruska ve všestrannosti v kategorii mladých koní, dále hřebec Sotschi účastnící se soutěží ve všestrannosti (m.j. umístěn na 2. místě Mistrovství juniorů ve Švýcarsku), i hřebec Sengar z USA se uplatnil v soutěžích ve všestrannosti (byl v týmu americké reprezentace). Hřebec Sugun se účastní vytrvalostních soutěžích ve Francii, hřebci Zabeg a Pejkam startující ve stejné disciplíně v Rusku.
Ples Harmonie 31.3.2012 - obrázek

Ples Harmonie 31.3.2012 - obrázek

Ples Harmonie 31.3.2012

V sobotu 31.3.2012 jsme se zúčastnili XIX. PLESU HARMONIE v Grandhotelu Pupp, který pořádalo Centrum pro zdravotně postižené v Karlových Varech. Akci, určenou široké veřejnosti a především handicapovaným spoluobčanům, moderoval Petr Rychlý.

Fotografie z plesu:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Hipocentrum_Pa-Ja_fotky_od_nasich_pratel

FARAON odešel - obrázek

FARAON odešel - obrázek

19.června 2009 k nám jako v pořadí desátý koní přijel z Oltyně tehdy devítiletý valášek FARAON. Krasavec mezi krasavci, naše černá perla. Brzy nás přesvědčil, že výstavy týkající se královského plemene vyšlechtěného v severním Holandsku, mu k srdci nepřirostly. Nejraději totiž o svoji srst pečoval válením. Obecná charakteristika fríského koně na Ferdu platila stoprocentně. V odborných publikacích najdete: „Dlouhá hlava s inteligentním výrazem a vyjadřuje veselou, ochotnou a milou povahu.“ Ano, přesně tak si ho budeme navždy pamatovat. Takový on byl.

Nepřišel k nám ve zcela bezchybném zdravotním stavu. Lepší období se pravidelně střídalo s tím horším. Hanka pro jeho spokojenost a zdraví udělala maximum. Po nejrůznějších vyšetřeních vyzkoušela veškeré dostupné metody. Speciální krmení, vitamíny, potravinové doplňky. První velké varování přišlo na sklonku roku 2009, kdy musel být dokonce hospitalizován na brněnské klinice. Provedená vyšetření ani následná doporučení nevymítily jeho problémy úplně. Další slabší chvilku si vybral v prvních měsících letošního roku. Slábl a viditelně nebyl v síle. Nepomohly žádné rady ani kouzla a zázrak, ve který všichni doufali, se nestal.

Koně přicházejí a odcházejí. Takový je koloběh života. Ale je-li jeden takový život zmařený kvůli lidem, nejde se s tím smířit. Faraon doplatil na ty nejhorší lidské vlastnosti – zbabělost, hamižnost a lhostejnost. Pro Hanku a její nejbližší byl Faraon členem rodiny. To bylo bohužel úplně jedno lidem, kteří o jeho zdravotním handicapu spojeným s nevyléčitelnou nemocí věděli. Nikdo z nich nebyl ochoten cokoliv říci. Jen proto, aby se navzájem kryli. Přitom stačilo tak málo a Faraon mohl žít déle. Selhání ledvin, které se naplno projevilo až v posledních dnech, se s předstihem dalo předejít. Třeba tím, že by mu byla do krmení pravidelně podávaná draselná sůl! Taková pomoc přišla, bohužel pozdě, až od pana ing. Filipa Ermise, uznávaného odborníka na fríské koně, který měl Ferdu v úplných začátcích v tréninku. Faraon do koňského nebe odcválal 6.března 2012.

Ferdíku, takový osud sis nezasloužil a tak tě za všechny prosíme – nevzpomínej tam nahoře na lidi ve zlém. Nejsou všichni takoví….

 

Střípky z Ferdovo života v albu:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Faraon_memory_2000_-_6.3.2012

Veřejný trénink Kolová 24.9.2011 - obrázek

Veřejný trénink Kolová 24.9.2011 - obrázek

„Kolováci, třeste se.“ Tak nějak mohl vypadat válečný pokřik našeho týmu, který zaútočil na nejlepší příčky při veřejném tréninku. Početná ekipa nebyla k přehlédnutí. V parkuru se 2.místem blýskla Helenka Halámková (Stripe), kterou následovala na 3.místě Julča s Lucy. Několik shozených překážek vyřadilo z umístění mezi těmi nejlepšími Kristýnu (Kevin) i Páju (Magnum). V jízdě zručnosti, ve které nechyběla např. Adélka, Helča, Natálka a Lucka nebo Kristýna, se z vítězství radovala Pája s Magnumem a hned na 2.místě se umístila Julča s Lucy. Gratulujeme všem umístěným i zúčastněným a přejeme hodně dalších úspěchů a radosti z ježdění.

5.11.2010 k nám přijel nový čtyřnohý pomocník na canisterapii – černý pudl královský s opravdovsky královským jménem Allegro Black z hradu Grabštejn. My ho ovšem oslovovali Ori. První dny se choval jako z divokých vajec, byl to neunavitelný běžec, atlet a artista. Bylo téměř nemožné ho spatřit v klidu. Když se po dlouhé době nasytil volnosti a možnosti celodenního lítání, zklidnil se a poodhalil nám svoji skutenčou povahu. Jedním slovem – jedinečnou. Byl velice vnímavý, rád se učil a s talentem pro canisterapii se snad už narodil. Dokázal nám to 9.4.2011 při zkouškách canisterapie v Třemošné u Plzně, které podle očekávání složil na výbornou. U všech disciplín obdržel 5 bodů, což byl nejvyšší možný počet. Čiperný byl i v jiném směru. 26.února 2011 naše fenka Kája nečekaně porodila černou Lili s bílými packami, čumáčkem a náprsenkou. Od prvních okamžiků bylo zřejmé, který z našich psích kluků je tatínkem. Ori se každým dnem stával dokonalým profesionálem, který nikdy neztratil smysl pro humor a lumpárny. Při vší úctě k ostatním našim psím miláčkům byl tím nejlepším parťákem, kterého jsme měli. Osud nám nedopřál ani jeden společně prožitý rok. V prvních srpnových dnech 2011 jsme kvůli nešťastné náhodě o Orinka přišli. Budeš nám všem strašně chybět, černý kudrnáčku.

1.jpg
2.jpg
3.jpg
4.jpg
5.jpg
6.jpg
Stránky systému Webgarden
Stránky zdarma
Editace stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one